Je to termín, který v našem jazyce ukazuje dvě použití, na jedné straně, když chceme vyjádřit prchavost, kterou lidé v životě pozorují, je běžné, že používáme toto slovo; a na druhé straně označuje spíše profánní než náboženské.
odkazuje na lokalizaci situace, procesu v historickém sledu; budujte si vlastní čas; vztahují věc k současnosti, ze které je vyslýchán; převzít odpovědnost za to, co z minulých událostí zůstává v současnosti; a budoucnosti, kterou předpovídáme a budujeme v současnosti.
Dočasné je problematizovat zkušenost stávání se: minulost již neexistuje, kromě toho, že ji přinášíme do současnosti pro konkrétní zájem nebo otázku. Budoucnost tam zatím není, kromě toho, že se snažíme stavět nebo předpovídat ze současnosti. A přítomnost je prchavá a nepolapitelná. Dočasné implikace předpokládá vytvoření vztahu mezi plynutím času, lidským jednáním a transformací sociálního světa, jakož i koncepčními nástroji, pomocí kterých je chceme poznat. Toto téma, charakteristické pro historii a filozofii, je zvlášť zajímavé z hlediska koncepční analýzy v sociologii.
Existují dvě dočasné formy zážitku: trvání, které odkazuje na plynutí času a může mít různou délku; a simultánnost, což je posloupnost a jedinečnost a neopakovatelnost události. Všechny tyto zkušenosti s časem ovlivňují to, jak periodizujeme, jak reprezentujeme čas, jak charakterizujeme minulé události nebo máme v úmyslu předvídat nebo předjímat budoucí události, a také to, jak rozlišujeme, které koncepty budou nejplodnější.
Si la historización de un concepto requiere un conocimiento profundo de eventos complejos, interdisciplinarios e intradisciplinarios, que constituyen el contexto histórico, cultural y epistemológico en el que un concepto funciona y se utiliza -que implica una gran dificultad-, la temporalización del mismo puede proporcionar una eje para organizar la información, ya que su propósito es relacionar el pasado, el presente y el futuro. La temporalidad se asocia con un antes y un después (o varios) y con la idea de sucesión. La temporalidad de los conceptos también puede verse como sinónimo de su fugacidad, reafirmando la naturaleza instrumental, hipotética y precaria de los conceptos que utilizamos.
Na druhé straně na pracovišti, když činnost podléhá určitým časovým omezením, mluvíme o dočasnosti. Proto toto podstatné jméno odkazuje na časovou souřadnici akce.
