K těžbě dřeva nebo odlesňování dochází, když lidé odstraňují nebo čistí velké plochy lesních pozemků a souvisejících ekosystémů pro nelesní využití. Patří mezi ně čištění pro zemědělství, chov hospodářských zvířat a městské použití. V těchto případech nejsou stromy nikdy znovu vysazeny. Některé příklady těžby dřeva zahrnují přeměnu lesů na farmy, ranče nebo městské využití. Nejkoncentrovanější odlesňování se vyskytuje v tropických lesích. Přibližně 30% povrchu Země je pokryto lesy.
K těžbě dřeva dochází z několika důvodů: stromy se kácejí, aby se používaly ke stavbě nebo se prodávají jako palivo (někdy ve formě dřevěného uhlí nebo dřeva), zatímco vyčištěná půda se používá jako pastvina pro hospodářská zvířata a plantáže. Odstranění stromu bez dostatečného zalesňování mělo za následek poškození stanoviště, ztrátu biologické rozmanitosti a vyprahlost. Má nepříznivé účinky na biodegradaci atmosférického oxidu uhličitého. Odlesňování bylo také používáno ve válčení, aby připravilo nepřítele o krytí svých sil a také životně důležitých zdrojů. Novodobým příkladem toho bylo použití Agenta Orange britskou armádou v Malajsii během malajské pohotovosti.a armáda Spojených států ve Vietnamu během války ve Vietnamu. Od roku 2005 se míra čistého odlesňování zastavila v zemích s HDP na obyvatele nejméně 4 600 USD. Odlesněné oblasti obvykle trpí významnou nepříznivou erozí půdy a jsou často degradovány na pustiny.
Neznalost přisuzované hodnoty, laxní správa lesů a špatné zákony o životním prostředí jsou některé z faktorů, které umožňují odlesňování ve velkém měřítku. V mnoha zemích je odlesňování, ať už přirozené nebo způsobené člověkem, neustálým problémem. Odlesňování způsobuje vyhynutí, změny klimatických podmínek, dezertifikaci a vysídlení populací pozorovaných současnými podmínkami a v minulosti na základě fosilních záznamů. Více než polovina všech suchozemských rostlinných a živočišných druhů na světě žije v tropických lesích.
V letech 2000 až 2012 bylo celosvětově omezeno 2,3 milionu kilometrů čtverečních (890 000 čtverečních mil) lesů. V důsledku odlesňování zůstalo ze 16 milionů čtverečních kilometrů (6 milionů čtverečních mil) lesů, které kdysi pokrývaly Zemi, pouze 6,2 milionu čtverečních kilometrů (2,4 milionu čtverečních mil).
