Etymologicky slovo represe pochází z latiny „repressionis“ a odkazuje jak na akci, tak na účinek potlačování, ve smyslu svévolné moci zabránit výkonu akce nebo ji potrestat, pokud čin již byl proveden. Být sám sebou znamená mít schopnost asertivně vyjadřovat myšlenky a pocity, tj. Mít sílu vyvést z toho, co je v vás, bez represí.
V psychoanalýze je represí to, co jednotlivec udržuje v bezvědomí, protože je to něco, co ho bolí nebo odsuzuje. Jedná se o prostředek ochrany, který osoba nedobrovolně používá, aby se vyhnula utrpení, takže „zapomíná“ na určité činy, které viděla, slyšela nebo provedla, nebo nemorální nebo nezákonné nápady; ale přesto se obvykle objevují ve svých snech nebo v určitých akcích, emocích nebo reakcích, které je pro ně obtížné vysvětlit.
Represe je obranný mechanismus, který spočívá v vyloučení přání, pocitů nebo myšlenek z vědomí.
Pro Freuda byla represe strategií, jak učinit nepřijatelný mentální obsah v bezvědomí. Například člověk s velmi náboženskými myšlenkami, na rozdíl od jiného člověka, který probouzí svou sexuální touhu, v sobě nemusí rozpoznat ani ty nejmenší fyziologické zprávy, které mu jeho tělo vysílá.
V politice může být represe legální (je-li zakotvena v ústavě) nebo nezákonná (státní nebo polostátní síly jednají bez respektování zákona a při svých činech páchají trestné činy). Represe obecně zahrnuje určité množství násilí.
Cílem represí je zabránit skupině lidí poškodit práva jiných subjektů nebo zapojit se do nezákonných praktik. Když represe přesáhne zákonné limity, jsou represorové sami, kdo skončí v ilegalitě a anuluje legitimní práva, jako je svoboda projevu nebo demonstrace.
Sexuální represe může být nedobrovolná nebo nevědomá v souvislosti s touto nevědomou represí, která vyvolává pocit viny; nebo to může být náboženské nebo etické, a v takových případech dobrovolné nebo jako požadavek morální nebo náboženské autority, která se může shodovat s politikou v těch zemích, kde náboženské zákony platí jako právní normy.
