Poezie poezie je poetický styl, který vyjadřuje pocity pomocí slov, ať už písemné nebo ústní. V zásadě projevuje hluboké pocity nebo velké odrazy jako vzorek subjektivity. Lyrický básník prezentuje své vnímání reality, ponechává stranou objektivitu.
Tento typ poezie je obecně spojován s milostnými tématy, ale neomezuje se pouze na jejich vyjádření, ale zahrnuje jakýkoli druh emocionálního projevu.
Lyrický termín má svůj původ ve starověkém Řecku, kde se básníci projevovali zpěvy doprovázenými strunnými nástroji známými jako „lyra“. Všechny obřady, večírky nebo události měly vždy přítomnost lyrických básníků.
Pro lyriku je charakteristické vyjádření pocitů, básník jí přenáší určitý stav mysli. Poezie neříká správný příběh, nevyvíjí akci, ale výraz konkrétní emoce.
Nejběžnější formou lyriky je poezie, existují však autoři, kteří vyvinuli poetickou prózu. Nejčastěji používaným lyrickým žánrem je „óda“ s různými formami: kantáta, hymna, chvalozpěv, opera, píseň, sonet, eklog, elegie, madrigal a epigram.
Básně jsou přizpůsobeny formálním normám, které je odlišují: verše, sloky, rytmus, rým; vše zahrnuto pod názvem metriky. Když je lyrická poezie subjektivní a vyjádřená, většinou v první osobě, stává se autobiografickým příběhem.
Další z jeho charakteristik je stručnost, protože tyto básně obecně nepřesahují sto veršů.
Mezi jeho největší exponenty patří: Federico García Lorca, Rubén Darío, Antonio Gala a další.
Zde je příklad lyriky:
Jak hodiny jdou
a po nich dny
a květinová léta
našeho křehkého života!
Stáří pak pochází
z nepřátelského lásky,
a stíny pohřeb smrt rýsuje, že špinavé a třesením, ošklivý, beztvarý, žlutá, děsí nás a mimo naše požárů a řekl: " Meléndez Valdés, Juan
