Slovo pater k nám přichází z latinských kořenů, z hlasu „pater“. Termín pater má podle různých zdrojů dva možné významy, přičemž jeden z nich odkazuje na katolickou postavu, která se nazývá Priest, což je osoba, která se věnuje a zasvěcuje se církvi a jejím funkcím prostřednictvím úkolů vlastních že pastorační služba. Další možný význam slova pochází z dob starověkého Říma, abychom popsali tuto postavu nebo jednotlivce, který vykonával moc nad určitou rodinou, tj. Osobou, která byla hlavou rodiny, což se také nazývalo jménem of pater familia, což se při překladu do našeho jazyka rovná „otci rodiny“.
Ve starověkém Římě byla tato postava zvaná pater nezávislým občanem (homo sui iuris), který měl autoritu a vládu nad vším a nad všemi, kdo žili v jeho domě. Měl také zvláštní právní způsobilost dělat, co chtěl, nebo jednat podle své vůle nebo „sui iuris“ a vykonávat rodičovskou autoritu nebo „la manus“, „dominica potestas“ a „mancipium“, pokud jde o děti, jakož i pozůstatky lidí „alieni iuris“, kteří byli pod jeho panstvím a mandátem, tj. na vdaných ženách, otrokech a dalších.
Tato moc, kterou měl pater de familia, byla udělena jako „patria potestas“, kterou v našem jazyce známe jako rodičovská autorita. Tato síla se lišila od auctoritas, kterou si také užívá pater. Podle zákona tabulek XII měla tato důležitá postava a hlava rodiny moc života nebo smrti, nebo jak byl v té době popsán „vitae necisque potestas“ nad svou ženou, dětmi a otroky, kteří byli pod jeho nadvládou nebo mandát.
