Socialistická strana je název mnoha různých politických stran po celém světě. Všechny tyto strany tvrdí, že brání nějakou formu socialismu, i když mohou mít velmi odlišné interpretace toho, co znamená „socialismus“. Statisticky většina z těchto stran hájí demokratický socialismus.
Mnoho socialistických stran má výslovné vazby na dělnické hnutí a odbory. Existuje seznam přidružených členů trockistického výboru pro dělnickou internacionálu, kteří také používají název „Socialistická strana“. Tento seznam obsahuje pouze ty části samotné „socialistické strany“. Seznam nezahrnuje politické strany, které ve svých jménech používají kromě jednoho nebo více politických adjektiv také slovo „socialistické“. Například zde není zahrnuta Socialistická dělnická strana.
Socialistická strana Ameriky (SPA) byla mnohostranná socialistická a sociálně demokratická politická strana ve Spojených státech, která vznikla v roce 1901 tříletou fúzí mezi sociálně demokratickou stranou Ameriky a nespokojenými prvky Socialistické strany práce Ameriky, která byla se oddělil od hlavní organizace v roce 1899.
Například chilská socialistická strana (PS) založená 19. dubna 1933. Vznikla spojením různých socialistických skupin, která vznikla v první třetině 20. století v Chile. Jeho ideologická základna byla založena na marxismu odvozeném od 80. let směrem k sociální demokracii.
Je to jedna z nejdůležitějších politických sil chilské levice ve 20. století. Byl součástí různých aliancí, jako je Lidová fronta a Lidová akční fronta. V letech 1970 až 1973 v rámci Lidové jednoty vedl vládu se svým militantní Salvadora Allende Gossens.
Po vojenském puči v roce 1973 byl prohlášen za nezákonný a zakázaný, stejně jako ostatní levicové politické skupiny, a jeho ozbrojenci a vůdci byli přísně potlačováni.
V průběhu osmdesátých let došlo k jeho přeformulování a boji za návrat k demokracii. Stal se součástí středo-levé koalice Concertación de Partidos por la Democracia. V posledních desetiletích zastávali první soudce dva členové strany: Ricardo Lagos Escobar (2000-2006) a Michelle Bachelet Jeria (2006-2010 a 2014-2018).
