Jedná se o náboženskou instituci se sídlem v Římě, kterou založil kněz Josemaría Escrivá de Balaguer dne 2. října 1928, a jejím cílem bylo přiblížit křesťanským lidem ke svatosti, žijící podle víry, což je její zakladatel uskutečnil řadu akcí, jako jsou denní mše, návštěvy těch, kteří to nejvíce potřebují, mimo jiné, které by věřícím pomohly dosáhnout cíle. Opus Dei byl jmenován osobní prelaturou papežem Janem Pavlem II v roce 1982.
Během svých počátků byla tato organizace založena jako druh akademie zvané DyA, kde se vyučovaly předměty práva a architektury, ale až o několik let později její zakladatel zavedl řadu zvyků, které by pomohly dosáhnout jejího cíle, což mělo člověka přiblížit víře, což bylo pro tu dobu něco nového, protože v té době se věřilo, že svatými mohou být pouze řeholníci.
Internacionalizace Opus Dei byla dalším z cílů, které sledoval JosemarÍa Escrivá, ale vzhledem k neustálým válkám v Evropě (španělská občanská válka, první a druhá světová válka) a neustálým náboženským perzekucím byla její expanze zdecimována, právě tehdy byla její expanze Zakladatel se rozhodl přestěhovat do Říma, protože tam by bylo snazší dosáhnout cíle expanze do světa.
V roce 1982 byla papežem Janem Pavlem II. Jmenována osobní prelaturou, což jsou instituce patřící ke katolické církvi pověřené prováděním charitativních a evangelizačních prací v různých částech světa bez ohledu na společenskou třídu nebo kulturu. Řídí je prelát, kterému jsou nápomocni tři vikáři (soudce jmenovaný prelátem, který mu má sloužit jako pomůcka) a skládá se z jáhnů, kněží a laiků. Jelikož je to osobní prelatura, její duchovenstvo se omezuje pouze na předávání účtů prelátovi řádu a ten zase papeži. Tato organizace je rozložena do 68 zemí na 5 kontinentech světa.
Existen tres tipos de miembros que pertenecen al Opus Dei y estos son los sacerdotes, que representan solo el 2% del total de la prelatura, por lo general son ellos los que ocupan los altos cargos de la prelatura (prelado y vicarios) estos son preparados en centros de estudios propios de la organización y se pueden dividir en sacerdotes numerarios (viven en los centros de la prelatura) y agregados (viven en sus propios hogares).
Dalším z typů členů jsou laici, kteří tvoří 98% členů prelatury a tito jsou zase rozděleni na, nadpočetné, souhrnné, numerární a pomocné numerární, nadpočetní nemají závazek k celibátu (mohou se oženit)), mohou vést běžný život zaměřený na duchovní, kvůli různým povinnostem vůči rodinám, práce atd., nemají časovou dostupnost jako ostatní členové, ale mají sklon spolupracovat finančně a v situacích, které to vyžadují, mají atašé závazek celibátu a obecně nezastávají pozice v prelatuře. Čísla jsou ti členové, kteří běžně žijí v centrech organizace, mohou mít své civilní povolání, pokud si to přejí, ale pokud je prelatura požádá, aby se bez ní mohli plnit funkce v organizaci, musí tak činit, mají na starosti učit ostatní členy řádu a při některých příležitostech mohou vykonávat na direktivních pozicích, pak existují pomocné číslovky, jsou to ženy, které se v rámci řádu věnují pouze domácím pracem, aby centra byla jakýmsi domovem rodina.
A konečně jsou tu kněží Kněžské společnosti Svatého Kříže, což je instituce duchovenstva úzce spojená s prelaturou a skládá se z kněží, diecézních jáhnů, kteří si to přejí, a kněží. Na druhé straně existují spolupracovníci, kteří, i když nejsou členy, spolupracují s prelaturou různými způsoby, ať už modlitbami, almužnami nebo prací, spolupracovat s řádem není nutné být křesťanem, stačí mít chuť to udělat.
Opus Dei, přestože je čistě náboženskou organizací v celé historii , obdrželo velké množství kritik, protože podle bývalých členů řádu tvrdí, že jejich sociální práce mají pozadí a je to nábor nových členů, je to také kritika za prosazování narušení rodinných vazeb, vyhrožování ostatními členy při pokusu o opuštění řádu, pošta členů je zkontrolována před jejím přečtením, nemohou provádět činnosti, které nejsou naprogramovány, a pokud ano, musí podat podrobnou zprávu o tom, co se bude dělat, ambici mít větší moc, chtít získat důležité pozice ve společnosti obecně (politika, práce, obchod atd.), aby měl větší vliv ve společnosti.
