Slovo nekrolog se používá k označení registrace mrtvých a je odvozeno z latinského slova „obitus“, což znamená „zemřelý“, z něhož byl „obituarius“ odvozen ve smyslu „ve vztahu k mrtvým“.
Vytváření seznamu mrtvých je běžné jako reklama do deníku, kdy informujete místní komunitu zesnulého ten den nebo o den dříve, aby známí zesnulého nebo jeho rodiny mohli vyjádřit soustrast nebo doprovázet zesnulého na místo, kde bude navždy odpočívat. Výročí úmrtí a mas a další pocty se oznamují také v novinách, které se vyrábějí na památku těch, kteří již nejsou mezi živými. Obecně existuje speciální sekce zvaná nekrology, nekrology nebo pohřební oznámení.
Tyto informace mohou být doprovázeny také přehledem toho, kdo byl během svého života, co udělal, jakou rodinu vytvořil a proč vynikl, aby si na něj mohl nějakým způsobem vzpomenout a jaké má zásluhy, přičemž si všímá, že jeho průchod Pozemský život. To je to, co je známé jako nekrolog v užším slova smyslu.
Nekrology jsou také vytvářeny pro administrativní účely, aby se zaznamenávaly mrtvé, a to jak ve farnostech (ve farních knihách), tak ve veřejných orgánech, které mají kontrolu, věřících, kteří se již nebudou účastnit prvního případu; a těch, kteří nezaznamenávají volební události ani se jich neúčastní, mimo jiné události, které dělají veřejný život.
V současné době se sociální sítě, zejména Twitter, staly ideálním prostorem, ve kterém každý twitter, obvykle zveřejňuje smrt slavné osoby, a samozřejmě rychlost a šíření, které tyto sítě dnes ukazují, fantastickým způsobem přimějí to, aby se dostalo i do formálních médií, která to nekontrolují a nezveřejní.
Při slavení mas je běžné, že v určitém okamžiku kněz zmiňuje ty, kteří nedávno zemřeli a kteří samozřejmě patřili k této církevní komunitě, kteří byli aktivně zapojeni nebo byli členy rodiny. Řeholníci žádají o zbytek své duše a také o své příbuzné, aby mohli vyjít z bolesti a cítit se více doprovázeni.
