Říká se mu kurdština pro obyvatele hornaté oblasti Kurdistánu, je také oficiálním názvem jazyka (dialektu), kterým se v této části světa hovoří, toto město představuje etnickou menšinu velké velikosti, řadí se k jednomu z nejvíce včetně velikánů světa. Kurdistán, lid Kurdů, nemá jako zemi zavedenou demografickou skupinu, naopak jako etnický národ má sídla v 5 zemích Středního východu: Turecku, Íránu, Iráku, Sýrii a Arménii.Největší z nich se nachází v jihovýchodním Turecku a má přibližně 24 milionů obyvatel.
Kurdští lidé jsou civilizací bohatou na muslimskou kulturu, náboženství, které vyznávají, je přizpůsobeno regionu, ve kterém se nacházejí, další náboženské projevy téměř vymřou, i když mluví jiným jazykem, jsou považováni za Indoevropští lidé, protože jazyky, kterými hovoří, pocházejí z různých typů míšení ras, ve kterých se kombinují zvyky a tradice části toho, co bylo kdysi extrémní panguea. Kurdové v historii se topí v neustálém územním sporuOd roku 1920, kdy bylo navrženo vytvoření státu Kurdistán, se Kurdové rozhodli rozdělit svou politickou unii na ty, kteří chtěli být součástí Turecka, a na ty, kteří se chtěli osamostatnit, uprostřed tohoto problému, smlouvy Sèvres, stanovila pro ně konkrétní region, ale byla nahrazena Lausanskou smlouvou, ve které se Turci zmocnili oblasti, která podle Sèvreské smlouvy odpovídala Turecku a byly distribuovány v 5 výše zmíněných zemích.
Kurdové jsou obrovská populace, mluvíme o téměř 50 milionech obyvatel, s více než 10 jazyky odvozenými od kurdštiny, to jsou Kurmanji, kterými se mluví v oblasti Turecka, v íránských osadách se mluví Sorani a Kurmani a v arménštině Kurdové Mluví arménsky, protože právě zde je nejméně kurdské populace. Dnes jsou stále na dně ve stejném konfliktu na současném Středním východě, ve válce o ropu a minerály těžené z těchto regionů.
