Neoprávněná smrt je běžný právní termín v právu, a to pro ten typ vraždy, který je právně považován za méně zavinitelný než vražda. O rozdílu mezi vraždou a zabitím se někdy říká, že jej provedl starověký aténský zákonodárce Draco v 7. století před naším letopočtem.
Při neoprávněné smrti pachatel neměl předchozí úmysl zabít a jednal „v tuto chvíli“ za okolností, které by mohly způsobit emoční nebo psychické rozrušení rozumné osoby. Příkladem může být obránce, který zabije domácího vetřelce, aniž by se dostal do situace ohrožující život. Existují polehčující okolnosti, které snižují vinu, nebo když obžalovaný zabíjí pouze s úmyslem způsobit vážnou újmu na zdraví. Neoprávněná smrt v některých jurisdikcích je přestupkem včetně trestného činu vraždy. Tradičním zmírňujícím faktorem byla provokace; v různých jurisdikcích však byly přidány další.
Nejběžnější typ protiprávní smrti nebo zabití nastává, když je obžalovaný vyprovokován ke spáchání vraždy. Toto je někdy popisován jako „ nadšení tepla zabíjení “. Ve většině případů by provokace měla u obviněného vyvolat hněv nebo hněv, ačkoli některé případy tvrdily, že postačí strach, hrůza nebo zoufalství. Další pojmy, které se týkají protiprávní smrti, jsou asistovaná sebevražda, nedobrovolná neoprávněná smrt a konstruktivní vražda.
Asistovaná sebevražda je sebevražda spáchaná s pomocí jiné osoby, někdy lékaře. Na některých místech, včetně částí Spojených států amerických, je asistovaná sebevražda trestána jako vražda. Zatímco v jiných zemích, jako je Švýcarsko a Kanada, a v některých státech USA, je asistovaná sebevražda legální, pokud jsou dodržovány právní záruky.
Nedobrovolné zabití je vraždou lidské bytosti bez úmyslu, ať už výslovného nebo mlčky předpokládaného. Od protiprávní smrti se odlišuje absencí úmyslu. Obvykle je rozdělena do dvou kategorií: implicitní vražda a neoprávněná smrt v důsledku nedbalosti z trestné činnosti, obě s trestní odpovědností.
Konstruktivní vražda je také známá jako zabití „protiprávním jednáním“. Vychází z doktríny konstruktivní zloby, podle níž se má za to, že se na následky tohoto trestného činu vztahuje zákeřný úmysl spočívající ve spáchání trestného činu. To nastane, když se někdo neúmyslně zabije v průběhu spáchání nezákonného činu. Zloba spojená s trestným činem se přenáší na vraždu, což má za následek obvinění z vraždy.