Ve své definiční formě je oslavení, také známé jako oslavení nebo oslavení, chválením člověka, zdůrazněním jeho schopností nebo vlastností, které jako člověk má. Ve stejném smyslu se toto slovo používá také k přehánění charakteristik nebo schopností, které jednotlivec nebo věc má. Povýšení je také stav mysli, ve kterém člověk kvůli okolnostem, které mu mohou nebo nemusí být cizí, ztrácí umírněnost při vyjadřování a klid své řeči těla; proto se věnuje házení zaklení, ve společnosti vysokého tónu hlasu a prudkých tělesných pohybů.
Povýšení jako proces chvály je výrazem, který je vlastní křesťanství. V katolicismu je vstup do nebe považován za jakési oslavení Boha. Toto slovo se vztahuje na světce a lidi, protože příchod Ježíše Krista do nebe se nazývá „nanebevstoupení“, zatímco příchod k Panně Marii se nazývá „předpoklad“. Kromě toho nesou toto jméno i některé katolické náboženské svátky. V mormonské doktríně se oslavení týká exaltace přesvědčení, že všichni lidé se mohou stát jako Bůh.
Povýšení je jako emoce nadměrným vzrušením nálady. Obecně k tomu dochází kvůli okolnostem mimo lidi, kteří to zažívají; přítomnost duševní poruchy však může tento typ chování vyvolat bez zjevného důvodu. V takovém případě je vhodné vyhledat odborníka na duševní zdraví, aby mohl stanovit správnou diagnózu.
