Humanitní vědy

Co je to eschatologie? »Jeho definice a význam

Anonim

Je to disciplína, která studuje konečné příčiny nebo konečné skutečnosti. Pokud se tato myšlenka promítne do křesťanství, je křesťanská eschatologie odvětví teologie, které odráží konečný smysl existence. Tento termín pochází z řečtiny a skládá se ze dvou částí: eskhatos, což znamená poslední nebo konec, a na druhé straně lóže, což znamená studium nebo poznání.

Biblická eschatologie odkazuje na pobočce teologie věnovaný studiu nauky posledních proroctví, které nastanou s odkazem na konci světa v Božím plánu, a to jak na na osobní a obecné úrovni celého lidstva. Eschatologie pochází z řeckého slova „eskhatos“ jako poslední a „logos“ (nebo sloveso, živé slovo, inteligence nebo učení). Pro křesťanství lze biblickou eschatologii přeložit jako „učení (Pána) o tom druhém“. Jan 1: 1 popisuje Ježíše jako Logos nebo Boží slovo.

Pán Ježíš Kristus k nám neustále mluví o eschatologii, evangelium samo o sobě je čistá eschatologie, protože nám předkládá proroctví, největší z proroctví, jaké kdy člověk slyšel, že nás Bůh volá skrze své věčné Království skrze naše individuální spása vírou v dílo Jeho Syna Ježíše Krista na kříži Golgoty, události, které prorokovali různí proroci Bible v různých předchozích dobách a které se naplňují podle Božího plánu.

Pro křesťanské teology jsou eschatologické otázky součástí lidské přirozenosti. Na druhou stranu nám otázky týkající se konečných cílů pomáhají přemýšlet o naší vlastní existenci a dávat důležitost věcem, které mají skutečnou hodnotu.

V křesťanské teologii se tvrdí, že osoba, která žije v blízkosti Boha a následuje jeho učení, nemá důvod se bát, když se ptá na eschatologické otázky.

V několika pasážích z Bible je zmínka o konci věků. Navzdory tomuto oznámení lidské bytosti nevědí, kdy k tomuto konci dojde. Eschatologické otázky jsou zkrátka něco víc než jednoduché otázky, protože prostřednictvím nich můžeme najít smysl pozemského života.

Srdcem eschatologie je takzvaná „Parousia“ neboli druhý příchod Ježíše Krista ve slávě jako Krále králů na konci proroctví, spolu se vzkříšením a vytržením a v den soudu, který předchází založení Jeho Království. věčný. Stejně jako se naplnila proroctví o Jeho prvním příchodu, tak se bezpochyby naplní i proroctví o Parousii.