Je to jedna z oblastí medicíny, která má největší význam, zaměřuje se na nácvik péče o pacienty integrálním způsobem v různých situacích a zdravotních podmínkách vysoce kvalifikovaným personálem, ošetřovatelství lze uvést do praxe jak v ambulantní i kriticky nemocní pacienti, kteří vyžadují neustálou péči, i přes to vše je v dnešní společnosti velmi běžné vidět, že tato důležitá praxe je považována za méně důležitou než ostatní oblasti medicíny.
Tato důležitá praxe má svůj původ ve starověku, protože ji v praxi provedl člověk v mnoha pasážích historie. První vzdělávací instituce, která měla na starosti výuku lidí o ošetřovatelství jako studii, pochází z roku 250 př. N.l. a nachází se v Indii, na tomto místě byli přijímáni pouze muži, protože pouze oni byli považováni za dostatečně čisté být schopen to studovat. Další informace, která potvrzuje věk ošetřovatelství, byla během péče o novorozence po porodu, předpokládá se, že to byla nejstarší praxe péče o člověka.
V době starověkého Řecka byla hygiena a péče o lidi již každodenní záležitostí, což při péči o nemocné a zraněné umožňovalo udržet je naživu a následně nabídnout obyvatelům lepší kvalitu života. Během křesťanské éry měla praxe ošetřovatelství velký význam, zejména v náboženských chrámech, protože v tomto období probíhaly bitvy takzvaných křížových výprav, což zvýšilo poptávkuJako centrum lékařské péče to vedlo vůdce k vytvoření jednotek, které se věnovaly výhradně ošetřovatelství, příkladem toho jsou Lazarovi rytíři, Řád německých rytířů. Prvním nemocničním centrem vytvořeným výhradně pro péči o nemocné lidi byla nemocnice Obispo Masona ve Španělsku.
Ošetřovatelství hraje zásadní roli při rekonvalescenci a péči o pacienty, v některých případech jsou odborníci v této oblasti vyškoleni v základní diagnostice, kde není nutný zásah klinických studií, navíc si mohou být vědomi vývoje které může mít konkrétní pacient ve vztahu k jedné nebo jiné léčbě.
