Latinsky aequanĭmis, equanimous je přídavné jméno, které vám umožňuje pojmenovat toho, kdo má vyrovnanost. Tento termín na druhé straně odkazuje na nestrannost soudu a rovnost a stálost mysli.
Slovo rovnocenný se používá jako kvalifikované adjektivum k označení lidí, kteří jsou vyrovnaní a udržují mezilehlou pozici mezi dvěma póly, kteří nerozumí rozdílům jako výlučným, ale kteří se vždy snaží najít na obou stranách pozitivní věci, tvoří mezi nimi vyvážený svazek nebo kombinaci. Lze také říci, že něco nebo jev jsou rovnocenné, pokud je respektována tato myšlenka, která usiluje o rovnováhu a harmonii.
Rovnocenný člověk je charakterizován udržováním vyrovnanosti tváří v tvář různým reakcím, které mohou nastat v různých okamžicích jeho života, to znamená, že představuje stabilní charakter jak pro soužení, tak pro šťastné okamžiky. Musí daná osoba stále vyvíjet či jiné charakteristiky, jako je tolerance, trpělivost, pochopení, klid, mimo jiné, v Aby se dosáhlo tuto charakteristiku.
Rovnoměrnost je však pozitivním rysem lidské bytosti a v důsledku toho její vyrovnanosti, vnitřního míru a rovnováhy má lidská bytost lepší pochopení a vizi všech situací, které nastanou v průběhu jejího života, protože tímto způsobem můžete poskytnout nejlepší formu řešení konfliktů.
Termín spravedlivý lze použít jako synonymum pro nestrannost, spravedlivé, neutrální, přiměřené a základní charakteristiky, které musí osoba vykonávající spravedlnost, známá jako soudce, uvést, aby obezřetně zvážila a poskytla spravedlivý a nestranný proces. Rovnost je dispozice uznat právo na rovnost každé strany a distribuovat objektivní spravedlnost, to znamená dát každému svou vlastní.
V současné době existují různé fyzické a duševní disciplíny, jako jsou filozofie, které pomáhají lidem dosáhnout vyrovnanosti, například: jóga, buddhismus atd., Protože dnes je velmi obtížné tuto vlastnost vlastnit, protože lidé žijí v neustálém stresu způsobené ekonomickými a sociálními problémy, které svět žije, hektickými dny, v nichž žije lidská bytost, mezi obavami nebo problémy, které jednotlivec může žít.
To vše, aniž by také zapomíná, že každá osoba, která je fér budou mít možnost, aby vědomé nedbalosti soudce někdo, že budou mít svobodu, která jim přinese nové situace a také se vyhnula řízen něco nebo někoho.
Zákon naopak představuje normativní řád, který reguluje chování lidí ve společnosti a který je založen na tom, co je v souladu s pravidly. Zákon apeluje na vyrovnanost a spravedlnost při řešení sociálních konfliktů.
Spravedlivý soudce je ten, kdo potrestá vinníka, aby napravil škody, které způsobil oběti, zatímco zproštěl neviny. Tyto typy selhání nám umožňují potvrdit, že v daném případě „došlo ke spravedlnosti“ (tj. Spravedlnost byla vymáhána zákonem).
Nestranným novinářem je například komunikátor, který při psaní článku nebo vypracování zprávy konzultuje různé zdroje a mění svou práci v různé názory. Tímto způsobem je spravedlnost zaručena zahrnutím odlišných hledisek, protože informace se nezaměřují na jedinou verzi dotyčných skutečností.
