Slovo ďábel pochází z latiny „diabolus“ a toto zase z řečtiny „diabolos“. Tento pojem má mnoho významů, jeden z nich je uveden na náboženské úrovni, katolické křesťanské náboženství definuje ďábla jako zlou bytost, která se snaží pokoušet člověka a podněcovat ho k hříchu. Hebrejská Bible mu přiřazuje jméno Satan, což znamená „protivník“, což odkazuje na žalobce lidí před Bohem. V Novém zákoně je původ ďábla napsán (Jan 8:44) jako anděl Jahve. Podle některých starověkých dokumentů bylo skutečné jméno této bytosti v nebi Lucifer, ale jakmile se obrátil proti Bohu, změnilo se jeho jméno na Satan.
V knize Izaiáše (14: 12–15) je vyprávěn příběh této postavy, o ambici, kterou cítil, překonat Boha. V knize apokalypsy je popisován jako vzteklá bytost, která ví, že mu nezbývá mnoho času a že byl svržen na zem.
Nejběžnější jména, která jsou v Bibli uvedena ďáblovi, jsou: Satan, Lucifer, Belial, „otec lží“, „velký drak“. K zosobnění ďábla bylo použito mnoho obrazů, ale nejoblíbenější je ten, kde se jeví jako zvíře s kozími rohy, ocasem a nohama; kromě toho, že je červená, aby pocházela z pekla. Dalším obrazem je drak se sedmi hlavami.
Na druhou stranu existuje mnoho populárních výrazů, kde se používá slovo ďábel a lidé je obvykle používají při rozhovorech, například: „ten člověk jedl jako ďábel“, což znamená, že překročil rychlost.
