Jedná se o proces, při kterém se toxiny a přebytečná voda odstraňují z krve, obvykle jako substituční léčba ledvin po ztrátě funkce ledvin u lidí se selháním ledvin. Nejčastějšími důvody pro dialýzu jsou: uremická encefalopatie, perikarditida, acidóza, srdeční selhání, plicní edém nebo hyperkalemie. Existují dva typy dialýzy; hemodialýza: Někdy se tomu říká umělá ledvina. Osoba nebo jednotlivec musí často chodit na ošetření na speciální kliniku několikrát týdně. Peritoneální dialýza: Používá membránu, která lemuje břicho, nazývanou peritoneální membrána, k filtrování krve.
Dialýza odstraňuje z krve odpadní látky a tekutiny, které ledviny nemohou odstranit. Dialýza také pomáhá udržovat rovnováhu v těle úpravou hladin různých toxických látek v krvi. Bez dialýzy by pacienti s terminálním selháním ledvin zemřeli v důsledku hromadění toxinů v krvi.
Tento léčebný postup je navržen tak, aby nahradil některé funkce ledvin. Léčba by měla odstranit odpadní produkty a přebytečnou tekutinu a vyvážit množství elektrolytů a dalších látek v těle. Toto efektivně provedené ošetření vyžaduje polopropustnou membránu, krev, dialyzační tekutinu a způsob odstranění přebytečné tekutiny. Rovněž vyžadují, aby osoba nebo jednotlivec dodržovali speciální dietu. Váš lékař vám může pomoci s výběrem nejlepšího typu dialýzy pro vašeho pacienta.
Jak bylo uvedeno výše pro chemii, dialýza je separace látek, které jsou pohromadě nebo smíchány ve stejném roztoku, přes membránu, která je filtruje. „Dialýzou látka přechází z kapaliny, ve které je ve vysoké koncentraci, do jiné kapaliny, ve které je velmi malá koncentrace.“ Pro medicínu je to léčba, která spočívá v umělé eliminaci škodlivých látek z krve, zejména těch, které jsou zadržovány v důsledku selhání ledvin.
Podle příběhu nizozemský lékař Willem Kolff postavil první dialýzu v roce 1943 během německé okupace Nizozemska. Kvůli omezeným zdrojům musel Kolff improvizovat a postavit startovací stroj s klobásami, stroji a dalšími předměty, které byly v té době k dispozici. Během následujících dvou let Kolff použil tento přístroj k léčbě 16 pacientů s akutním selháním ledvin, ale nefungoval dobře. V roce 1945 pak 67letá žena v kómatu po 11 hodinách hemodialýzy znovu získala vědomí a žila dalších sedm let, než zemřela na nepříbuznou nemoc. Byl prvním pacientem, který byl úspěšně léčen dialýzou.
