Deportace je vyhoštění osoby ze země, většinou z politických důvodů, jako je nelegální přistěhovalectví. Účelem deportace je vyhnanství a obvykle se používá jako trest, s izolacionistickými nebo otrokářskými zakončeními. V určitých procesech jsou deportace skupiny z důvodu etnické nebo náboženské nerovnosti.
V zásadě tyto nemyslitelné činy historicky přinesly deportace, o nichž se věří, že jsou diskriminačním činem, který mnohokrát musel snášet svévole takovým způsobem, že vedl ke genocidě nebo zničení celých národů.
Z jiného pohledu na historii Bible, je uvedeno v různých fragmentech o masové deportace, příkladem těchto deportací bylo převedení převážné většiny lidí z Izraele do Babylonu, který byl jistě ne ze své vlastní svobodné vůle, ale svévolně od cílem bylo umístit je jako otroky.
V rámci etnických a náboženských deportací byly některé skupiny z určitých zemí vyhoštěny z důvodu příslušnosti k jinému náboženství nebo etnické skupině. Ve Španělsku se to stalo v mnoha případech, jednou z nich byla eliminace Židů, která skončila na konci XV. Století, a další na začátku XVII. Století Maurové. V obou případech byli deportováni z etnických a náboženských důvodů, je důležité zdůraznit, že ekonomická část měla významnou funkci, protože Maurové i Židé měli vynikající ekonomiku a byly klasifikováni jako hrozba pro úspěchy Španělska.
V Rusku bylo v době Ivana Grozného a sovětské éry běžné deportace lidí znepokojujících na Sibiř a politických vězňů.
Romské populace také v průběhu historie prošly deportacemi, protože byly vyhoštěny z různých zemí, například: Belgie, Švýcarsko, Portugalsko a Francie jsou některé ze zemí, které můžeme zmínit.
Stejným způsobem prošli Mexičané nelegálně do sousedních zemí, jako jsou Spojené státy.
V USA dochází k největšímu počtu deportací vzhledem k tomu, že jde o zemi s velkým pracovním potenciálem a mnoha protidrogovými dohodami, která přitahuje zahraniční zločince a přistěhovalce.
