Slovo korupce v rámci sociálního a právního přístupu je definováno jako lidská činnost, která překračuje právní normy a etické principy. Ke korupci může dojít v jakémkoli kontextu, v tomto případě bude analyzována korupce v administrativním a politickém smyslu.
V analytičtějším smyslu lze říci, že korupcí se rozumí úmyslné porušení zásady nestrannosti za účelem získání osobních nebo souvisejících výhod z tohoto typu jednání. Pokud se říká, že porušuje zásadu nestrannosti, jedná se o odkaz v tom smyslu, že vyžaduje, aby osobní vztahy neměly ovlivňovat ekonomická rozhodnutí, která zahrnují více než jednu stranu. Například společnost potřebuje dodavatele papírnictví, takže několik společností se uchází o udržení pozice, avšak osoba odpovědná za výběr je příbuzným jednoho z uchazečů, proto výběrové řízení vyhraje příbuzný.
Jak administrativní, tak politická korupce označují trestné činy spáchané při výkonu veřejné funkce za účelem získání nelegitimní výhody, jedná se o čin, který je spáchán tajně a soukromě. Formy korupce jsou velmi rozmanité, některé z nich jsou:
Úplatky jsou nejopakovatelnějšími trestnými činy proti veřejné správě a sahají od dodání skromné částky bezpečnostnímu úředníkovi, aby se zabránilo pokutě, až po nabídku velkého množství peněz za daňové úniky.
Obchodování s vlivy, to je případ, kdy úředník využije svého vlivu k tomu, aby získal prospěch pro někoho blízkého (například člena rodiny), pro činnost, která zahrnuje pozici nebo prospěšné zaměstnání.
Ke zpronevěře dochází, když je subjekt nezákonně obohacen na úkor státu. Použití ve prospěch veřejných statků, použití materiálů a zařízení jiných než předmět nákupu; představují činy představující zpronevěru.
Mezi příčinami, které pocházejí tento typ korupce může být interní nebo externí. Mezi vnitřní příčiny patří: nedostatek sociálního povědomí, nedostatek vzdělání nebo kultura odhodlání, negativní a zkreslená paradigmata.
Mezi vnější prvky korupce patří: beztrestnost, nízké platy, koncentrace sil, stranický korporativismus.
Na politické úrovni má korupce negativní dopad vytvářením a upevňováním sociální nerovnosti a chrání sítě spoluviny mezi politickými a ekonomickými elitami. Ekonomicky vliv korupce na rostoucí náklady na zboží a služby, podporuje schvalování projektů na základě hodnoty kapitálu, který je do nich zapojen, spíše než ruční práce (což je pro ně lukrativnější spáchá trestný čin).
