Slovo rozmar se často používá k definování jakékoli myšlenky nebo touhy, které u lidí vzniknou náhle a bez logického důvodu. Lidé, kteří zaujmou tento přístup, jsou známí jako „rozmarní“. Na psychologické úrovni je rozmar účelem, který si osoba utváří libovolně, mimo jakoukoli normu a bez jakéhokoli důvodu.
Jako každý psychologický čin je i rozmar jednáním nedokonalé vůle, které je výsledkem přítomnosti poruchy charakteristické pro lidi se slabým charakterem a vůlí.
Být rozmarné je velmi časté chování mezi dětmi. Kolik krát jste viděli děti plakat a kop, protože jejich rodiče nesouhlasí, aby splnily své rozmarné přání: „Mami, můžete mi panenku“, „tati nechci jít do školy“, to jsou některé z rozmary, že děti mají obvykle. Pokud toto chování nebude včas opraveno, je pravděpodobné, že u dítěte zůstane interně až do dospělosti.
Rozmar je vnímán jako negativní chování, jako vada jednotlivce, kterou se musí snažit napravit, pokud nechce mít v budoucnu vážné sociální problémy. To je nezbytné, aby uznaly, že osoba, která udržuje špatný kurz a věnovat sama hledat odbornou pomoc s cílem zlepšit svůj způsob bytí.
Je důležité zmínit vrtochy, které se vyskytují u žen, když jsou těhotné. V tomto případě jsou známí jako „chutě“ a kde budoucí matka může náhle pocítit nekontrolovatelnou touhu sníst něco konkrétního a samozřejmě udělá vše pro to, aby se ujistila, že je její přání splněno.
