Laskavost je ctnost lidských bytostí, vyznačuje se soucitem, který lidé v daném okamžiku cítí ke svým bližním a také ke zvířatům, vždy jednají v jejich prospěch bez jakéhokoli osobního zájmu, jednoduše aby se ostatní cítili v bezpečí, šťastní a milovaní. Etymologicky toto slovo pochází z latiny „pěkný“ odvozený z „bonusu“, což znamená dobře, a přípony „tat“, která se při předání do španělského jazyka stává „otcem“, což znamená „kvalita“, takže dobrota je atribut nebo kvalita „ dobrého “. Člověk, který praktikuje laskavost, se nazývá „laskavý“, být laskavý znamená být shovívavý k lidem kolem sebe a vždy usilovat o prospěch druhých prostřednictvímhumanitární akce, zmírňování lidské bolesti, ochrana lidských práv a péče o jejich nejzákladnější potřeby, lidé jako Matka Tereza z Kalkaty a papež Jan Pavel II. jsou věrným příkladem toho, co to znamená být laskavý.
Laskavost je obvykle doprovázena dalšími hodnotami, jako je obezřetnost, velkorysost, pokora, trpělivost. Tato krásná hodnota byla odhalena v různých spisech specializací, jako je filozofie, etika a náboženství; kde se dobrota jeví jako nejpravdivější a nejpřirozenější zvláštnost, kterou člověk může cítit, a kterou lze zvětšit nebo vyvrátit v závislosti na prostředí, ve kterém osoba vyrostla.
Dobrota je přítomna téměř ve všech náboženstvích, je jedním z nejdůležitějších prvků každé nauky. Pro křesťanství představuje prvotní základ, Boží dobrotu vůči lidem a dobrotu Ježíše Krista při darování svého života za záchranu lidstva. Podle bible lidé, kteří jednají s laskavostí, znají Boha lépe a vedou život štěstí, nicméně jednotlivci jsou mnohdy laskaví pouze k lidem v jejich blízkosti, tedy k lidem, které si váží a milují, například: vaši příbuzní, vaši přátelé atd. Ale obvykle neprojevují laskavost lidem, kteří se jim nelíbí, ale bible také uvádí, že lidé jsou obklopeni lidmivděční a nevděční lidé, ale navzdory tomu by ten, kdo se řídí učením Ježíše Krista, měl být laskavý k vděčným i nevděčným.
