V rámci konceptů ekonomie je mezní užitek jedním z nejdůležitějších a nejsnadněji pochopitelných, protože se zabývá uspokojením, štěstím nebo potěšením, které člověk získá při konzumaci další jednotky zboží nebo služby; jinými slovy, jde o rozdíl mezi tím, co spotřebitel zaplatí za zboží nebo službu, a maximální částkou, kterou by v každodenní situaci byl ochoten zaplatit. Velmi jasným příkladem situace je: člověk je velmi hladový, prochází zařízením rychlého občerstvení, má rozumný rozpočet, ale protože je velmi hladový, je ochoten zaplatit dvakrát nebo třikrát více, než je běžná cena.Kvůli uspokojení, které toto jídlo způsobí, zatímco druhé uspokojí jednotlivce stejným způsobem, ale ne tolik jako předchozí, pak přijde bod, kdy bude spokojen, a pokud bude pokračovat v konzumaci, nezíská žádnou výhodu, takže Je zřejmé, že mezní výhoda klesá s tím, jak je spotřebována další jednotka.
V oblasti ekonomie je jeho funkce zásadní pro studium spotřebitelských a ekonomických proměnných. Fenomén, který způsobuje snížení mezního přínosu podle nárůstu dalších jednotek, je výsledkem rostoucí spokojenosti spotřebitele, která ho nutí platit méně, protože se tyto jednotky zvyšují. Mezi mezním užitkem a přebytkem spotřebitele existuje úzký vztah, přičemž posledně jmenovaný představuje rozdíl mezi tím, co je spotřebitel ochotný zaplatit za zboží a službu, a tím, co za něj osoba skutečně zaplatí.
Organizace zohledňují mezní přínos v době provádění analýzy, aby zjistily, kolik by byli spotřebitelé ochotni zaplatit s ohledem na jejich úroveň spokojenosti, takže společnosti pomůže vypočítat cenu a produkci pomocí aproximací nezbytné pro splnění cílů stanovených akcionáři a manažery. Ekonomové navíc tuto výhodu hodně využívají, protože je užitečným nástrojem při výpočtu produkce a odhadu přebytku spotřebitele a výrobce, který společnosti poslouží jako vodítko při odhadování jejích prodejů.
Rozhodujícím bodem pro volbu rozhodnutí v organizacích v souvislosti s výrobou a prodejem je, že je třeba mít na paměti, že mezní užitek a mezní náklady musí mít pozitivní rozdíl, a tím maximalizovat efektivitu společnosti.
