Kapela zvuk je součástí plný zvuk a střih výsledkem různých zvukových stop, zda dialogy, zvuky a hudební díla nebo paralelní doprovodem. Typicky a až na vzácné výjimky se tento termín týká pouze hudby filmu nebo komercializace hudebních témat díla, jako jsou videohry, televizní a rozhlasové pořady.
Začlenění zvukových stop do filmů bylo úkolem, který si vyžadoval čas. Prvním krokem k dosažení tohoto cíle bylo pokusit se o spolupráci projektoru a fonografu. Když bylo v kině ticho, při mnoha příležitostech byl hudební doprovod. Občas to byla skvělá příležitost vidět obrázky a užít si hudební díla skvělých umělců. Hudba však většinou neodpovídala akci filmu a kapely ve skutečnosti pouze simulovaly zvuky kotoučů kazet.
Proto je také známý jako „originální soundtrack“, protože hudba je složena výhradně pro toto představení, obvykle se v komerční produkci režisér filmu setká s ředitelem orchestru (skladatelem) v V postprodukční fázi, kterou můžeme společně skládat, je „soundtrack“ okamžikem, kdy režisér ukazuje snímky natáčení hudebníkům a značkám, ve kterých chce určitou kompozici, což ukazuje, že režisér již začlenil, co chce přenos potvrzující, že obraz a zvuk jsou součástí celku, pak bude „soundtrack“ prodáván jako komerční produkt zjevně odděleně od obrazu.
Vzhledem k tomu, že kino bylo vynalezeno dodnes, existuje mnoho filmů, u nichž se jejich soundtrack stal kritickou součástí jejich úspěchu. To byl případ celovečerních filmů jako „ Rocky “, „The Mission“, „Grease“, „The Bridge over the River Kwai“. „Co vítr vzal“ nebo „Casablanca“. „Kmotr“, „Pulp Fiction“
Od šedesátých let získaly soundtracky komerčnější charakter, zejména při prodeji alb, s přihlédnutím k popularitě některých umělců, jako je The Beatles. Technologie umožnila soundtrackům stát se podstatnou součástí filmu, což mu umožnilo zesílit emoce, které chce vyjádřit. Kromě toho si získala celosvětovou popularitu velkých umělců, jako je Celine Dion se soundtrackem k filmu Titanic nebo Whitney Houston se soundtrackem k filmu Bodyguard.
