Jedná se o monoteistické náboženství, které se zaměřuje na lekce vyučované Bahá'u'lláhem (náboženstvím arabského původu), který byl jeho zakladatelem, a kromě toho, že je jeho věřícími považován za nositele božských zjevení pro tuto dobu, jsou jeho základy založeny ve třech vírách, kterými jsou jednota Boha náboženství a lidstva kromě řady zjevení po všem výše uvedeném. Existují lidé, kteří vztahují bahaismus k islámu, avšak ten to tak nepovažuje, protože mnoho bahaismových přesvědčení je zcela opačné než to, co je vyjádřeno v knize Koránu.
Bahá'ismus vznikl v důsledku prastaré sekty zvané Babis pocházející z Íránu, která vznikla v polovině devatenáctého století, konkrétně během výročí smrti dvanáctého imámapo němž následovali stoupenci šíitského hnutí, proto se věří, že Babíové jsou pozůstatkem šíitů konkrétně z větve Imamíyah, považované za největší dosud existující sektu považovanou za oficiální náboženství Íránu, kterou založil Muhammad Shirazí, lépe známý jako Bab, což znamená vchod, protože se věřilo, že je dveřmi takzvaného skrytého imáma. Muhammad byl zatčen spravedlností v roce 1845 a o 5 let později byl popraven, a to kvůli násilné demonstraci způsobené jeho následovníky, přičemž demonstrace byla násilně zastavena úřady. Okamžik před popravou předpovídal, že někdo dorazíkterou by nazvali „Ten, kterého Bůh učiní manifestem“. V roce 1864 se Mirza Husain, jeden z jeho nejvěrnějších následovníků, prohlásil za osobu předpovězenou prorokem Muhammadem Šírazím.
Vliv Mirzy Husaina na věřící byl takový, že úřady ho poslaly do Bagdádu a poté do Turecka, lidé, kteří je následovali na toto místo, se nazývali Bahá'í, zatímco ti, kteří ho neuznávali jako vůdce Nadále se jim říkalo babis, do roku 1868 byla Mirza spolu s velkou částí svých následovníků vyhoštěna do Acre, kde byl na devět let uvězněn v pevnosti Acre. Po jeho smrti bylo náboženství převzato pod velení jeho syna Abbase Effendiho, který byl rovněž zatčen tureckými úřady, po propuštění se připravil podniknout tři cesty, první do Egypta, poté do Evropya nakonec do Spojených států a poté se vrátil do Evropy, kde měl na starosti posílení náboženství v těchto oblastech. Po jeho smrti ho nahradil jeho vnuk Shoghi Effendi, který se zaměřil na posílení náboženské komunity v Evropě a ve Spojených státech, měl na starosti organizování náboženství formou místních i národních shromáždění, po jeho smrti neexistovalo jakýkoli dědic, jehož vedení převzala z rukou věci takzvaná Rada, byl pro rok 1962 zřízen Mezinárodní dům spravedlnosti jako hlavní sídlo uvedeného orgánu, který je volen každých 5 let. V současné době se jeho věřící odhadují na 2 až 4 miliony věřících, což je oblast Indie, kde má nejvyšší koncentraci.
