Vychází z latinského „alter“ („jiný“ z pohledu „já“), alterita je filozofický princip, kterým se mění vlastní perspektiva člověka, to já, pozice „jednoho“ pro „ jiný “, vezmeme-li v úvahu hledisko, ideologii, zájmy a koncepci světa„ druhého “, bereme to jako samozřejmost a bereme v úvahu, že vlastní postavení nebo postavení„ jednoho “není jediné možné.
Koncept neobjeví jinakosti, se objevem provedené podle části „ I “ z „ostatní“, s nímž velká rozmanitost obrazů ostatních, reprezentace „námi“ a více vize „já“ vzniká.
Jinakost znamená změnit něčí perspektivu za jinou s přihlédnutím k jejich úhlu pohledu; Nejde o změnu názoru nebo přesvědčení, ale o uvažování o možnosti dalších hledisek. Kromě rozdílů všechny obrazy „ostatních“ koexistují v různých světech ponořených do stejného vesmíru. Imaginární reprezentace radikálně odlišných lidí, dříve netušených.
Pro filozofii je alterita opakem identity a v tomto smyslu ji lze definovat jako opoziční vztah, který je registrován mezi myslícím subjektem, tj. Já, a myšlenkovým objektem, tj. Nikoli. I. Jinakost je filozofický princip, který umožňuje jednomu střídat nebo měnit jeho perspektivu vůči druhému.
V tomto smyslu změna znamená, že jednotlivec se může postavit na místo toho druhého, což mu umožňuje navázat vztahy s druhým na základě dialogu, vědomí a ocenění existujících rozdílů.
Proto, aby se vytvořila individualita, je podle alternativy nejprve nutná existence kolektivu, protože „já“ existuje v tom druhém a vize tohoto. Druhý umožňuje já pochopit svět z jiné perspektivy ve vztahu k jeho vlastnímu.
To znamená, že jinakost představuje vůli porozumět tomu, že podporuje dialog a mírové vztahy. Když je židovský muž zapojen do láskyplného vztahu s katolickou ženou, je nezbytné pochopit odlišnost, aby bylo možné pochopit a přijmout rozdíly mezi nimi. Na druhou stranu, je-li zaznamenána trochu jinakosti, vztah bude nemožný, protože dva světonázory budou kolidovat pouze navzájem a nebude zde žádný prostor pro porozumění.
Stejně tak musí země s odlišnými kulturami uznat odlišnost, pokud jde o respektování zákonů, přesvědčení a kultury druhé. Jinak by nejsilnější země zvítězila nad druhou a zničila jejich kulturní zvyky, jak se to stalo u dobytých zemí v Latinské Americe.
