Zrychlení pro pole fyziky je vektorová veličina, která se používá k vyjádření způsobu, jakým tělo mění rychlost, kterou nese na určité cestě, vzestupným způsobem. Zrychlení je uspořádáno podle fyziky, protože síla mezi hmotností (hmotou kůže) a mezinárodním systémem jednotek má pro tuto fyzickou proměnnou jednu, m / s ^ 2. Isaac Newton, otec fyziky a mechaniky ve své práci, nám říká, že zrychlení je určeno silou, kterou s sebou objekt nese na dráze, kterou popisuje, zrychlení se ocení, když částice zažijí zvýšení rychlosti ve stejném směru, kterým jde, protože pokud změní svůj směr, zrychlení nebude rovnoměrné a případ, ve kterém se změní orientace, tento objekt zpomalí.
Zrychlení souvisí s časem a vývojem různých typů tohoto a zase proměnných, které se používají v různých studijních oborech. Tangenciální zrychlení udává rychlost, kterou pohybující se těleso přijímá s ohledem na čas, například pokud auto zrychlí rychlostí 2 m / s, je známo, že za 5 s pojede 10 m. Normální nebo dostředivé zrychlení je jev, při kterém objekt popisuje kruh, vytváříme vztah s poloměrem obvodu, protože rychlost, i když se zvyšuje, není přímočará. Průměrné zrychleníJedná se o průměrný vztah nárůstu rychlosti těla v čase, na rozdíl od tangenciálního, průměrné zrychlení zahrnuje studii zrychlení, pozitivních i negativních, což je užitečné při určování trajektorií a času ve kterém se odhaduje, že dosáhne předem vybraného cíle. Gravitační zrychlení je rychlost, s jakou jsou tělesa přitahována k zemskému povrchu. Vždy je vyjádřena v 9,8 m / s ^ 2
Zrychlení je přirozený pojem, jeho vztah k přírodě je jeho vlastní a je obdařen svými schopnostmi, potřeba objektu nezávisí na jiných proměnných, nicméně ve studiu fyziky je nutné doplnit důležité proměnné jako např. počasí.
