V duchovním kontextu představuje svaté Kristovo já individualizované vyjádření Krista, energii naplněnou absolutní božskou láskou. Že to bylo vytvořeno, aby sloužilo jako most, a tak, aby bylo možné pomoci lidem najít jejich božskou přítomnost, jejich „Já jsem“.
Otázkou ale je, kde se to může nacházet? Odborníci v oboru věří, že po fyzické stránce se nachází v srdci každého člověka, zatímco pro křesťany je svatá Kristova bytost zastoupena v nejsvětější trojici: Otci, Synu a Duchu svatém.
Svatá křesťanská bytost, která je přítomna v srdci každého člověka, slouží jako prostředek mezi božstvím a fyzickým tělem a působí jako transformátor energie, který sestupuje z vyvýšené přítomnosti do těla. Jinými slovy, každý člověk nese ve svém srdci křesťanskou bytost, energii, kterou Nebeský Otec vysílá, aby lidé jednali dobře a ušlechtile.
Křesťanská bytost pomáhá člověku lépe porozumět sám sobě a díky jeho milosrdenství ho zase přeměňuje na vyvinutou bytost. K aktivaci této energie je nutné, aby osoba praktikovala sebe-meditaci a učinila následující potvrzení: „Jsem Kristův duch, spojení mezi nebem a zemí, v jejich spojení mě koupe svým pokojem a láskou.“
Pro katolickou církev je však svatý Kristus bytostí představenou novou dobou, která není ničím jiným než všemi těmi mystickými cestami, které zahrnují filozofie, výzkum a praktiky podporující probuzení svědomí a duchovní rozvoj bytí.. To zahrnuje všechny druhy hledání od esoterického, mystického, psychického, astrálního až po kosmicko-holistické a kvantově-vědecké.
To vše ze svaté křesťanské bytosti a hledání duchovního vývoje člověka, církve, představuje přestupek vůči Bohu, protože jediný, kdo může uzdravit duši a tělo lidí, je sám Ježíš, protože Uzdravení pochází od Něho, nikoli orientací energie vesmíru, ani bioenergetickými opatřeními, která údajně pomáhají odblokovat negativní emoční energie, které brání fyzickému a duchovnímu uzdravení člověka.
