Dialektický materialismus je filozofie, která je založena na spojení mezi znalostmi a objektivním hmotným světem. Jeho největšími předchůdci byli Karl Marx a F. Engels.
Dialektický materialismus se nazývá proto, že je strukturován v biologické jednotě materialismu a dialektiky. Považuje se to za materialistické, protože je založeno na identifikaci hmoty jako absolutního základu světa a zohlednění vědomí jako vysoce strukturované sounáležitosti hmoty, jako něčeho, co se týká pouze mozku, jako něčeho v bezvědomí objektivního světa.. Nazývá se dialektická, protože připouští souvislost mezi objekty a jevy světa, která existuje po celém světě, jakož i pohyby a pokrok v důsledku vnitřní diskordance, která do ní zasahuje.
Materialismus zohledňuje společenského bytí nejen jako protisoutěžní objektu na člověka, ale také subjektivně, přičemž ji jako praktické činnosti historického a betonové lidské bytosti, tato myšlenka praxe mu dal vědecký základ pro hypotézu o poznání, ke kterému marxismus dospěl ze sociálně historického hlediska namísto nepřesného přístupu kontemplativního materialismu, který považoval spojení mezi lidmi za něco čistě přirozeného.
Dialektický materialismus je založen na uznání s nadřazeností hmoty, přičemž vědomí ponechává jako sekundární část a považuje svět za hmotu v pohybu, ale také považuje vědomí za činnost mysli, tj. Vědomí bude určovat navenek na přirozené a sociální existující a rozvinuté v mozku.
