Je to jakýkoli čin, který nějakým způsobem poruší pravidlo nebo někomu velmi ublíží. Opak tohoto pojmu je zákonný, slovo, které odkazuje na kvalitu, kterou má osoba nebo předmět za to, že nic neskrývala nebo neprovedla akt pochybných cílů. Mnohem více souvisí s právní oblastí, protože tam se používá k označení řady činů spáchaných zločincem. Tradičně je to považováno za aberaci etiky, morálky a principů osoby, která je spáchala, takže se automaticky stávají hrozbou pro společnost a musí být uvězněni ve vězení, což jim znemožňuje pokračovat v páchání trestné činnosti.
Existují však případy, kdy je povaha tohoto pojmu specifikována tímto pojmem, například nedovolené obohacení, akt, při kterém se subjekt snaží získat ekonomické výhody na základě strategií, které porušují některé z nejdůležitějších a nejznámějších zákonů, jako je krádež, lichva, podvod nebo daňový podvod. Patří sem zisk zaměřený na jednoho nebo skupinu lidí, kteří přijdou o velké množství peněz. Trestné činy tohoto druhu se trestají poměrně snadno, jsou-li postaveny před soud a jsou-li předloženy konkrétní důkazy.
V jiných, mnohem jednodušších kontextech, mohou být nezákonnými činy všechny ty činy, které jsou označeny za to, že jsou prováděny tajně, a pokud budou odhaleny, ublíží člověku, například mimomanželské záležitosti. Kromě toho existují i nepatřičná chování, která se provádějí na veřejnosti, jako je řízení pod vlivem alkoholu nebo provozování semaforu, která jsou trestána několika pokutami.
