Lymfatické uzliny jsou struktury, které patří do imunitního systému a mají tvar malých zaoblených kuliček, které se nacházejí v celém těle a jsou spojeny prostřednictvím lymfatických cév. Jejich hlavní funkcí je fungovat jako filtry nebo lapače za účelem detekce cizích částic.
Uzly jsou tvořeny bílými krvinkami, které při filtraci používají kyslík. Mají uvnitř velký význam pro správné fungování imunitního systému. Kromě toho mají klinický význam, protože mohou být záněty nebo prodlouženy různými stavy, včetně triviálních poruch, jako je infekce hrdla, nebo život ohrožujících patologií, jako je rakovina.
V případě rakoviny je stav lymfatických uzlin, má velký význam, protože se používá pro kontrolu stádium, ve kterém je rakovina, a tím určení, léčba má být použit, a ve stejnou dobu prognózu patologie. Kromě výše uvedeného lze jejich stav zjistit také pomocí biopsie, kdykoli jsou zapáleni.
Lymfatická uzlina může být považována za organizovanou sbírku lymfoidní tkáně, kterou prochází lymfa na své cestě zpět do krve. Tyto struktury se nacházejí v intervalech v celém lymfatickém systému. Některé aferentní lymfatické cévy nesou lymfu, která je filtrována skrz látku lymfatické uzliny a je odváděna eferentní lymfatickou cévou.
Dicha sustancia se encuentra compuesta por folículos linfoides en su parte externa, la cual se denomina corteza y contiene los folículos linfoides, posee también una porción interna a la que se le conoce como médula, la cual está rodeada por la corteza, exceptuando una porción a la que se le conoce como hilio. Este último representa una depresión en la superficie de los ganglios linfáticos, lo que le otorga la forma de frijol característica del ganglio. Por su parte el vaso linfático eferente se desarrolla directamente de esta zona. Mientras que las arterias y las venas que mantienen irrigados los ganglios linfáticos entran y salen a través del hilio.
