Spermie jsou považovány za pohlavní buňky nebo gamety samec, mají kombinaci hlavy a ocasu v generování oplodnění vajíčka velmi důležité, ocas je rozšíření podlouhlý zodpovědný za generování mobility pro spermie, aby se dosáhlo rychlé penetrace vnější vrstvy vajíčka, zatímco hlava, kromě toho, že je pronikajícím organismem, je také jádrem této buňky obsahující genetickou informaci nezbytnou pro formování jedince, konkrétně sperma je popisována jako haploidní buňka, protože má polovina genetické zátěže, tj. 23 chromozomů, která má chromozom schopný určit pohlaví dítěte (buď X nebo Y).
Tyto buňky jsou generovány v semenných kanálcích, a poté jsou uloženy do nadvarlete, místo, kde se prostřednictvím za pomoci hormonu stimulujícího folikuly (FSH), dochází k jejich zrání, to nadvarle je dlouhá trubka ve tvaru kóma, která se nachází v horní části varlat a je chráněna před šourkovým vakem nebo šourkem, avšak spermie, které jsou uvnitř této žlázy, jsou zcela nehybné, pohyblivé se stávají pouze při kontaktu s tekutinou klíčové se to děje v době ejakulace. Tato mobilita, jak je uvedeno výše, je nezbytná pro dosažení oplodnění vajíčka.
Spermie byly poprvé identifikovány v rukou francouzského vědce Antona Van Leeuwenhoeka, který byl tvůrcem prvních mikroskopů vyráběných superpozicí mnoha leštěných skel, na oplátku byl první, kdo identifikoval bakteriální formy, kterým dal název „ animacules “.
Proces, ve kterém jsou tyto buňky vytvářeny, známý jako spermatogeneze, je rozdělen do čtyř fází: proliferace, při které diploidní buňky iniciují proces meiotického dělení a generují spermatocyty 1. řádu; růstová fáze, kde dochází k druhému meiotickému dělení, generování spermatocytů 2. řádu, diferenciační fáze, ve které se spermatocyty vyvíjejí do spermatidů; čtvrtá a poslední fáze zvaná zrání, je místo, kde spermatidy dozrávají do spermií, kde konečné zrání nastává v nadvarlete.