Slovo pohrdání je pojem, který se v některých zákonech považuje za trestný čin, který je způsoben hanobením, diskreditací nebo vyhrožováním orgánu, při výkonu jejich funkcí ve skutečnosti nebo slovem. Trest za spáchání pohrdání má zaručit respekt občanů k donucovací moci státu. Správně sankcionovaná akce je založena na neposlušnosti nebo odporu. K neposlušnosti dochází v okamžiku, kdy člověk neuposlechne rozkaz. Proto je existence předchozí objednávky zásadní. Odpor nastává, když se jedna osoba pokouší zabránit druhé ve vykonání konkrétní akce, tj. Akce nařízené veřejným agentem při plnění svých povinností.
Aby tedy trestný čin existoval, musí existovat nejprve příkaz, který je vydáván veřejným činitelem a je při výkonu své práce. Je třeba poznamenat, že právní předpisy každé země budou sankcionovány podle toho, co je stanoveno v jejím právním systému.
Nicméně klasifikace opovržení jako trestný čin je typické diktatur, protože tento termín je přijat ve starém římském právu, jako ochranného mechanismu pro císaře. V demokratických systémech je slovo pohrdání náchylné k tomu, aby nebylo považováno za samostatný trestný čin proti zločinům proti dobré pověsti a důstojnosti kteréhokoli občana, bez ohledu na to, zda je veřejným činitelem či nikoli.
Organizace, jako je Meziamerická komise pro lidská práva, v článku 13 uvádějí, že svoboda projevu je proti existenci pohrdání jako viny nebo přestupku. Vzhledem k tomu, že pohrdání považujeme za trestný čin, bude to ochrana vládního systému před možnými výčitkami nebo kritikou ze strany jeho občanů, zejména z médií.
Některé latinskoamerické země jako Honduras, Nikaragua, Paraguay a Peru vyloučily pohrdání ze svých trestních předpisů. Uruguay to však ve svém trestním zákoníku stále považuje za trestný čin, přestože je v procesu jeho zrušení. Ve Spojeném království a Spojených státech, pokud pohrdání považují za trestný čin, ale je-li prováděno proti soudní moci.
