Baptisté představují evangelické křesťanské hnutí, které vzniklo v Anglii v roce 1609, jeho zakladatelem byl John Smyth, který založil první církev, její členové se vyznačují nesmírnou osobní vírou a tím, že se věnují životu vedenému nejvyššími křesťanskými přikázáními. Slovo Křtitel zdůrazňuje nové zrození a křest dospělých věřících ponořením. Baptisté se definují jako evangeličtí křesťanští věřící, kteří se rozhodli dobrovolně vstoupit do mnoha církví, aby uznali Ježíše Krista jako spasitele duše a otce života.
Křtitelé nejsou organizováni hierarchicky a nepřijímají žádnou osobu za svého šéfa. Tvrdí, že pouta, která je spojují, jsou pouze doktrinální, duchovní povahy s evangelizačními a misijními cíli. Podle statistik je komunita baptistů založena v mnoha částech světa, přičemž země s největším počtem z nich je ve Spojených státech, stejně jako v mnoha dalších zemích, jako je Indie, Rusko, Anglie, Brazílie a Kanada.
Myšlenka, že si říkají baptisté, nebyla jejich vlastní, tuto kvalifikaci jim dali přezdívku ti, kdo nesouhlasili s jejich náboženskými myšlenkami. Zpočátku se jim říkalo anabaptisté, což je termín, který znamená „znovu pokřtěni“, protože byli napojeni na anabaptistické křesťanské hnutí (skupina disidentů katolické a luteránské církve usazená ve Švýcarsku, kteří přijímali křest pouze pro dospělé věřící a ponořením). S postupem času jsou však dodnes označováni za baptisty.
Baptisté nejsou klasifikováni jako disidentská skupina nějaké církve, nýbrž jako evangelický křesťanský sbor novozákonního původu, jehož zásady jsou založeny na tom, že církve by měly být tvořeny znovuzrozeními věřících. V spontánní schopnosti lidí věřit v Boha a studovat posvátná písma. Ve svobodě náboženství pro všechny lidi.
Tři hlavní ministerstva, jimž se baptisté věnují, jsou:
- Hlášení evangelia.
- Křesťanské učednictví.
- Misijní práce.
